O princezně cestovatelce aneb jak si maximalistka zabalila do Norska

28. května 2017 v 22:35 | Solcito
Před několika dny proběhl v mém pokoji proces debordelizace. To v mém případě znamená historický (a možná také histertický) okmažik, neb v pokoji (kde maximálně tak spím a slouží zejména jako sklad materiálu i osobních věcí) téměř neuklízím. Když už však na to dojde, je to vzato od podlahy a úklid je opravdu kompletní. Nezřídka se tak stává, že spolu s úklidem jde ruku v ruce různé vytříďování a vyřazování již zbytečných věcí, které zabírají místo jiným. Nebojte, nekončí na dně odpadkového koše, naopak často putují do dalších rukou. Po letošním prvním a troufám si říci, že i posledním úklidu mě počet vyřazených věcí trochu znepokojil. Uvědomila jsem si jednu věc - je toho moc. A nejen věcí vyřazených - mám obrovský šatník, knihovnu praskající ve švech, hromadu (díky bohům přírodní a ekologické) kosmetiky a nespecifikovatelný počet hromad kreativního materiálu, který se ovšem asi úplně nepočítá, neb se jedná jednak o prostředky či výsledky seberealizaci a druhak je to má práce....


Stejně jako výsledky mé umělecké práce, daly by se mé životní návyky popsat slovem maximalistické. Což zrovna dvakrát nekoresponduje s mou jinak ekologicky zaměřenou filozofií a vyloženě si to protiřečí s tou částí mé osobnosti, která smýšlí prakticky. Nutno zmínit velice důležitou věc - ta kvanta věcí skutečně používám. Například v mém šatníku se momentálně nenachází nic, co by bylo uloženo s myšlenkou "třeba se to bude ještě někdy hodit." Část oděvů ke mně přišla z druhé ruky a část kosmetiky, kterou používám, je vlastnoruční práce.
Nicméně vraťme se zpět k mé poznámce, že mě množství mého "majetku" dost překvapilo. A možná to bylo právě tím, že debordelizace proběhla ani ne tři týdny po mém návratu z Norska. Norsko se totiž neslo vyloženě v duchu praktičnosti. Bylo třeba zapomenout na luxusní dovolené s rodiči s all inclusive z dob mého dětství a vybavit se na punkový výlet zahrnující stanování a cestování stopem. Tedy co nejméně účelných a funkčních věcí, aby byla krosna co nejlehčí. A vzhledem k výše zmíněnému, mám jakousi chuť si připomenout to nutné minimum, s nímž se tam člověk naprosto bez problému obešel.



Váhový limit odbaveného zavazadla byl 20 kilogramů. Mnou nastavená laťka bylo vracet se do Čech s max. 13-ti kily, což se mi, pokud si dobře pamatuji, nakonec skutečně podařilo. Základem všeho byla nová krosna o váze něco přes 1,5 kg. Poté, co jsem ze skříně vyštrachala velice nepohodlnou krosnu ze sedmdesátých let (která se mnou mimochodem absolvovala dětské tábory i letní festivaly!), došlo na zhodnocení jejího stavu, že je pro Norsko naprosto nepřijatelná. Peněženka tak "zhubla" o tři tisíce, nicméně za to pohodlí a kvalitu to rozhodně stálo. Cesta byla včetně dopravy naplánovaná na 12 dní a objem veškerých věcí byl následující:

Krosna
  • spacák - nacpaný na dno krosny bez obalu
  • samonafukovací karimatka - která se nafukuje i po vysátí vysavačem a pečlivým zavřením ventilky; připevněná z vnější strany krosny zespodu
  • pláštěnka - zůstala nevyužita
  • aluminová termofólie
  • lékárnička & šitíčko
  • teplá, ale skladná deka - drahý se dušoval, že se jedná o zbytečnost. Nicméně byla využitá hned několikrát a nebýt ní, tak si troufám říci, že o beltinovské noci zmrzneme.
  • polní minivařič se třemi kapslemi paliva firegragon, křesadlem a sirkami
  • termohrnek
  • vidličko-nůž z odolného plastu
  • čajová lžička
  • propiska
  • knížka - Večerní akt od Pavao Pavličiće; bylo nutné jí za dobu pobytu přečíst a bezprostředně po návratu vypracovat zápočtový referát...
  • páječka - pro drahého výrobu runové sady z norského dřeva, což nakonec byla větev berkany
  • kalhoty maskáčové
  • 2 x punčochy bavlněné, 1 x silonky
  • 4 x teplé ponožky/podkolenky
  • 11 x kalhotky
  • 2 x triko krátký rukáv
  • triko dlouhý rukáv
  • rolák pletený - ukázal se jako zbytečný
  • pletená čepice - rovněž zbytečná
  • rukavice prstové
  • kosmetická taštička s miniaturami toho nejnutnějšího (a ti, kteří mě znají mi to nebudou věřit, ale já fakt nechala make-up doma! No dobře, až na jednu rtěnku a řasenku na cestu tam a zpět...) + kartáček na zuby
  • malý kartáč na vlasy
  • univerzální vychytávka - nůžky, nůž, otvírák, vývrtka atd. v jednom
Věci, které se již zpět nevezly
  • Dárky pro host family (950 g medu od včelaře ve skle, CD moravského folklóru, handmade hrnek, mýdlo a šperky, pendreky a lékočice pro děcka)
  • dámské hygienické potřeby a vlhčený toaleťák
  • drahým objednané věci, které se v Norsku nedají sehnat - potraviny
  • malý hrnec na vaření - nedopatřením zůstal zapomenut u drahého
  • plátěná taška na nákupy - zanechána na místě pro drahého pozdější potřebu
  • plastový vak na vodu s karabinou na uchycení - ------------II-------------

Norsko je drahé jak cyp, to není žádná novinka. Jelikož bylo cílem utrácet co nejméně a zároveň trávit určitý čas v přírodě, bylo tedy nutné se na to zásobit:
  • 6 x rybí konzerva 80 - 120 gramů
  • kuskus - cca 250 gramů
  • balíček s kořením
  • balení Travellunch pro dvě osoby - chilli con carne
  • asi 5 x kvalitní pytlíková polévka
  • 6 x proteinová/raw/müsli tyčinky
  • medovina - na oslavu beltine, ale padla mnohem dřív... Čtvrt litru v placatce, další čtvrt v plastu.
Toť obsah krosny; na letišti vážila něco kolem 17,5 kilogramů.

Příruční zavazadlo v podobě batůžku:
  • mobil
  • peněženka a doklady
  • mini notebook
  • foťák s brašnou
  • nabíječky - na foťák, na mobil a notebook funguje jedna a ta samá
  • jídlo na cestu
  • kapesní zrcátko
  • časopis Lidé a země - zakoupen na letišti
Oděvy na sobě v době odletu:
  • bunda nepromokavá, relativně teplá
  • minika s kapucou
  • triko krátký rukáv
  • kalhotky a lehká podprsenka - nejradši bych jí byla nebrala, na místě byla beztak zbytečná
  • kalhoty a pásek s řetězy - to svlékání a zouvání
  • silonky
  • šátek palestina
  • glády - řádně naimpregnované; záložní boty jsem nebrala a tyhle se mnou vydržely více než půl roku skoro každý den, tož jsem spoléhala, že nezradí
  • neodlučitelný přívěsek - Thorovo kladivo, které leta nesundávám + pro cestu vytvořený runový amulet
Tedy výše zmíněné osobní věci jako je oblečení a kosmetika byly úspěšně eliminovány a Solcito přežila bez úhony. Naopak se vrátila zpět s novými vjemy i postoji vůči světu. Výlet do Norska jí pomohl utřídit si priority a dodal mnohem více zkušeností, než dovolená v Řecku s all inclusive.
Na suvenýry jsme si doma nikdy nepotrpěli, příčí se to naší praktické stránce, tož nebylo dovezeno nic. Ono vzhledem k tamnějším cenám by to bylo omluvitelné i v případě, že bychom měli ony lapače prachu ze souvenir shopu rádi... Rozeslány byly pohlednice - jedna v přepočtu za necelých sedmdesát korun českých (včetně známky) a přátelům jsem po návratu rozdávala děravé norské koruny. Ale jedna věc mě mrzí, balení tradičního sýra brunost jsem si skutečně dovézt mohla! Kromě nepočitatelného duchovního dědictví bylo z Norska do Čech přece jen dovezeno následující:
  • drahého přebytečné věci, které byly pro jeho následující pobyt zbytečné - stylové koženkové kalhoty a kabát, nástěnná mandala a textilie s podobiznou národního hrdiny svých předků
  • levandulový krém na ruce od L'Occitane - zakoupen na letišti v Duty Free shopu - světe div se, vyšel tam v přepočtu o cca dvacet korun levněji, než v obchodě u nás!

U možných cest budoucích bude vždy hrát roli jejich účel a charakter, jedno však vím jistě - pokud je člověk ochoten odlepit se od svého životního standardu a odepřít si určité pohodlí, rozhodně jej to nezabije a naopak, přinese mu to nezapomenutelné zážitky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viollet Viollet | E-mail | Web | 29. května 2017 v 15:28 | Reagovat

Ja tak mozna smetu drobky a vydrhnu cokoladovou hnedku ze stolu, tim uklid vicemene konci.

Vylet musel byt super, to ti verim. Bych se asi na cosi podobneho nezmohla, na to jsem az moc pohodlny hobit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama